SOUČASNOST

 

Obec se nachází necelé 2 km od města Chocně, leží podél silnice II.třídy č. 315 (směr Choceň - Ústí nad Orlicí) a skládá se ze dvou částí. Stará část sídla má téměř neporušenou původní urbanistickou strukturu (okrouhlá náves středověkého původu - tzv. radiální uspořádání), část novou tvoří novostavby podél silnice na Choceň.

V obci je budova obecního úřadu, ve které je v přízemí prodejna smíšeného zboží a v prvním patře  víceúčelový sál pro 60 osob a kanceláře pro potřeby zastupitelstva.

V obci je kanalizace, veřejný vodovod, požární zbrojnice, klubovna, tenisový kurt a dětské hřiště.

 

V 60 domech žije 200 obyvatel, průměrný věk je 40 let.

Obec leží v nadmořské výšce 330 m.nad mořem a její katastrální území má plochu 302 ha.

 

 

 

 

HISTORIE

 

První písemné zmínky o obci se datují od 13. století. V historickém záznamu z roku 1397 je obec označena jako Lhota Kunšova. Toto pojmenování se neudrželo a obci se dostalo názvu podle polohy - Zářecká (za řekou), neboť severozápadní hranici katastru tvoří řeka Tichá Orlice.V údolí řeky Tiché Orlice se rovněž nachází osada Hrádniky, která získala název podle hradu, jenž stával na strmém svahu přímo nad tokem řeky. 

Ve středu obce stojí kaplička s věžičkou pro zvon, postavená v roce 1862. Zvon, kterým bylo poprvé zvoněno v roce 1866 odvezli Němci za druhé světové války (dnes v obci zvoní zvon nový, ovládaný elektrickým pohonem). V roce 1893 byl nákladem občanů postaven ve středu obce kříž Božích muk, v současné době je přemístěn do prostor vedle kapličky.

 

 

Ptakoještěr 

 

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ornithocheirus

Zajímavostí je, že roku 1880 zde byly v přilehlém lomu objeveny zkameněliny jediného známého českého ptakoještěra, druhu Ornithocheirus hlavatschi, což je jediný dosud známý ptakoještěr z území České republiky. Byl objeven náhodně roku 1880 v lomu u Zářecké Lhoty. Nález pochází z vrstev svrchnokřídového stáří (období turonu) a jde o neúplnou kostru přední končetiny (křídla) malého pterosaura. Celkově bylo objeveno šest kůstek o délce 42 cm. Rozpětí křídel zvířete činilo jen asi 1 - 1,5 m.

 

http://dinosaurus.bloguje.cz/233912_item.php

Původně byl nález popsán profesorem Antonínem Fričem v časopisu Vesmír (č. 20, roč. 1881) jako prapták pod jménem Cretornis hlaváči. Teprve po písemné konzultaci s britským paleontologem H. G. Seeleym byla později (v roce 1905) rozeznána příslušnost k pterosaurům rodu Ornithocheirus. Druhové jméno "hlavatschi" (v originále "hlaváči") odkazuje na choceňského lékárníka a sběratele fosílií Františka Hlaváče, který na nález upozornil Friče. Největší druhy tohoto rodu dosahovali obřích rozměrů (rozpětí křídel přes 12 metrů), O. hlavatschi však patřil mezi menší druhy. Dnes jsou vzácné zkameněliny jediného našeho pterosaura uloženy v Národním muzeu v Praze. Existuje také nepotvrzená informace, že podobné kosti (snad také pterosauří) byly ještě před tímto objevem nalezeny i na jiných místech v okolí lomu, později se však ztratily

 

Ptakoještěři vznikli koncem triasu z thekodontních předků a byli velmi úspěšní po dobu asi 120 milionů let. Nejméně někteří (Sordes pilosus) byli teplokrevní. Stačili se vyvinout do rozměrů menšího letadla (rod Quetzalcoatlus až 18 m. v rozpětí křídel) a první opravdovou konkurenci potkali až koncem jury, kdy vznikli ptáci, zdatnější a vytrvalejší letci. Všichni ptakoještěři vymřeli koncem křídy. Z našeho území známe jediný unikátní nález od Zářecké Lhoty u Chocně z roku 1880, který byl popsán jako Ornithocheirus hlavatschi. Nález tvoří šest kůstek přední končetiny (křídla) o celkové délce 42 cm. Rozpětí křídel pterosaura bylo asi 1 – 1,5 m. Dnes je vzácná fosílie uložena v Národním muzeu v Praze.

 

http://zivlyocima.koniklec.cz/index.php?id=51

Z roku 1880 pochází unikátní nález ptakoještěra – Ornithocheirus hlavaci. V lomu nedaleko Zářecké Lhoty u Chocně objevil tehdy místní lékárník úlomky, které A. Frič popsal jako prstní, zápěstní, loketní a ramenní kosti „ptáka choceňského“. Až při pozdější revizi byly pozůstatky přeřazeny k ptakoještěrům. Na dlouhou dobu se jednalo o jediné pozůstatky létajících ještěrů, teprve v nedávné době byly nalezeny úlomky zubů patřících zřejmě rovněž ptakoještěrům.